Zájem o družstevní byt je v roce 2018 opět na vzestupu. Lidé totiž vidí úsporu při placení 4 % daně z nabytí nemovitosti. Ne vždy ale počítají s rizikem, které obnáší členství v družstvu. Když koupíte byt v osobním vlastnictví, stáváme se jeho majiteli a většinou s ním můžete nakládat dle uvážení. Vstupujete také jako člen do společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ) a tam v poměru k velikosti bytu hlasujete pro to, jak nakládat s finanční rezervou, jaké opravy, zateplení rekonstrukce provádět atd.
U družstevního podílu nevlastníte družstevní byt jako takový, ale družstevní podíl. Na základě tohoto podílu pak užíváte přidělenou bytovou jednotku. Družstvo, jako právnickou osobu, spravuje jeho představenstvo a v případě potřeby a při dodržení stanov družstva lze převádět družstevní podíl na bytě do osobního vlastnictví. Ne vždy je to družstvem umožněno a prostudováním podmínek členství se vyhnete nepříjemnostem v budoucnu.
Vstupem do nově zakládaného družstva se mohou zejména mladí lidé a lidé bez vlastních finančních prostředků na hypotéku vyhnout podmínkám regulace ČNB. Postačí jim totiž třeba jen 30% a mohou bydlet.
Družstevní byt – rizika členství v družstvu
Členství v družstvu má svá rizika. Jedním z nich jsou třeba neplatiči, kteří neplatí anuitu a společné poplatky. Jako člen družstva odvádíte pravidelné platby na splátku anuity, tj. postupné splácení nákladů za výstavbu/koupi nemovitosti družstvem, opravy a rekonstrukce.
Když ale někdo ze členů družstva tyto poplatky nehradí, zůstává závazek z úvěru na družstvu. To pak musí vymáhat pohledávku po členovi. Jak asi jasné, jak to dopadne v případě insolvence neplatiče. Dluh za družstevní byt, tedy přesněji neplatícího člena, budou muset uhradit ostatní členové družstva.
To samé platí i při nerozvážném jednání představenstva bytového družstva. Názorným případem je kauza H-systém s výstavbou rodinných domů.
Kauza H-systém – ukázkové selhání představenstva bytového družstva
Koncem července 2018 se opět do sledovanosti dostala kauza H-system. Ve stručnosti, bez přihlédnutí k emocím jde o následující:
Lidé vstoupili členským vkladem do družstva, které mělo postavit bytové domy a členové družstva je následně měli splácet. Družstvo se dostalo do potíží a byl nařízen konkurz. V rámci konkurzu mělo družstvo zakázáno nakládat s majetkem. I přes toto ale někteří jeho členové za své peníze postavili na cizím pozemku rodinné domy.
Větší, podstatnější část členů družstva ale vstoupila jako věřitelé do konkurzního řízení a dožadovali se svých peněz. Nastaly samozřejmě soudní spory a nyní, po opravdu dlouhé době, došlo ke konečnému rozsudku, kdy musí členové, kteří i přes zákaz soudu postavili domy za své peníze, tyto domy opustit.
Je to v podstatě o tom, že někomu na jeho pozemku postavíte svůj dům. Nemáte smlouvu o užívání pozemku, spoustu let pozemek bez nájmu užíváte a pak se divíte, že na vás dopadne postih.
Skupina založeného spolku Svatopluk zastupuje cca 60 rodin. Kauzou postižených rodin jsou ale stovky a oni právě doplácejí i nyní na své členství v tomto družstvu. Vzali si totiž úvěry a ty musí i přes to, že nedostali svůj dům, nadále splácet. V čem se tedy oněch 60 rodin má cítit oprávněně v užívání postavených nemovitostí?
Je samozřejmé, že se okolo kauzy začalo vyskytovat spoustu prohlášení politiků. Nezapomeňte, že budou na podzim volby, a politikům jde spíše o to být vidět, než vyřešit něco, co už se táhne bezmála 20 let a stále se nevyřešil. Hlavní viníci, určení soudem, dostali od prezidenta Václava Klause milost v rámci amnestie.
